Od pásové výroby dokumentů, po syndrom open space

Open space, kancelář sdílená více pracovníky, vůbec není výmysl moderní doby. Má více než stoletou historii. U jejího zrodu stál šéf významné automobilky. Ze začátku přinesla zvýšení efektivity práce, později však také novou diagnózu nemoci z povolání. Nové technologie možná zruší kanceláře úplně.

Za prababičku open space je považována účtárna v automobilce Ford, která vznikla někdy kolem roku 1900. Zakladatel pásové výroby prostě převedl tento způsob práce i do kanceláře.

Společné otevřené prostory vznikly hlavně pro zvýšení efektivity a plynulosti práce. Ve velké hale seděli úředníci, kteří opakovali pořád tu stejnou jednoduchou administrativní činnost. Po jejím dokončení nemuseli přebíhat z jedné kanceláře do druhé, pouze si papíry podávali. Šlo vlastně o sériovou výrobu dokumentů.


 


V České republice vznikly první kanceláře tohoto typu ve 20. letech. V Baťově mrakodrapu byla, kromě pojízdné “výtahové” pracovny, také první open space.


 


Vývoj open space od jejího vzniku do dnes

Od roku 1900, kdy vznikla ta první ve Fordových závodech, existují už čtyři generace kanceláří Open Space.

I. generace, začátek 20. století: Kanceláře, jako pásová výroba dokumentů.

II. generace, 30. léta:
Důraz na efektivitu bez ohledu na pohodlí lidí. open space, jako školní třídy.

III. generace, 60. až 70. léta:
Kanceláře s lidskou tváří. Přepážky, květiny, více prostoru pro jednotlivce.

IV. generace, kolem roku 2000:
Zaměřeno na spokojenost pracovníků. Místa pro společné setkávání, kabinky na telefonování, místnosti na jógu nebo pro hraní her.

Zdroj

S.O.S., nouzové volání syndromu z open space

Otevřené kanceláře jsou do dnes brány, jako moderní způsob uspořádání pracovních míst. Stále platí, že jde o úsporné řešení s mnoha výhodami. Poslední dobou se však ukazuje, že někteří lidé pracující v open space mají specifické zdravotní problémy.

Z výzkumu uveřejněného v časopise Scandinavian Journal of Work, Environment and Health, vyplývá, že lidé pracující v tzv. Open Spacech si berou o 62 % více volných dní z důvodu nemoci než ostatní.

Také v České republice je 63 % zaměstnanců přesvědčeno, že open space má negativní vliv na jejich zdraví. Nejčastěji je trápí bolesti hlavy, únava a vyčerpanost. Zdravotní problémy jsou důsledkem podmínek, se kterými se pracovníci sdílených kanceláří setkávají každý den. Hluk, špatné osvětlení, přetopeno nebo zima, různé pachy a mnoho dalších vlivů.

Americká psychiatrická společnost zdravotní problémy spojené s prací v open space chápe od roku 2007 jako specifickou diagnózu.

V České republice jako první na zdravotní problémy spojené s prací v Open Space upozornil lékař Jan Hnízdil. Nazval ho Syndromem Open Space (SOS) a sám se specializuje na jeho léčbu. U nás ještě SOS není oficiální diagnózou. Co není, může brzo být.

Pracovat v kanceláři už prostě není in, a to nejen v té otevřené

Co přimělo lektora a konzultanta digitálního marketingu Marka Prokopa, aby se vrátil k práci na volné noze? ”Problém jsem neměl s ranním vstáváním a dojížděním.” říká v rozhovoru s Robertem Vlachem o podnikání. “Během osmihodinové pracovní doby v zaměstnání jsem musel ze své pracovní pozice řešit mnoho operativních problémů a na soustředěnou práci mi už prostě nezbyl čas. Doma jsem pak během dalších mnoha hodin doháněl to, k čemu jsem se v práci vůbec nedostal.”

Podle studie výzkumné agentury Ipsos provedené na více než deseti tisícovkách pracovníků ve 14 zemích ztratí každý z nich v průměru 86 minut denně kvůli vnějšímu vyrušování.

Více než 80 % zaměstnanců je dnes přesvědčeno, že aby byli ve své práci produktivní, nemusí nutně sedět v kanceláři. Velká část z nich odchází na volnou nohu a dává přednost coworkingu, nebo práci na dálku.

Mnoho pracovních oborů nevyžaduje přítomnost pracovníků v jedné budově. V době moderních technologií se možná právě sdílená pracovní místa nebo práce na dálku stanou novou formou pracovního uspořádání.

Projektově vedená práce je jednou z těch, při které se zaměstnanci nemusí vídat dennodenně. Každý ví, jaké má úkoly a pracuje na nich samostatně. Komunikaci mezi pracovníky a kontrolu nad plněním zadaných úkolů zajistí propracované systémy na vedení projektů, jako je například Projektově.CZ.

Coworking znamená v doslovném překladu spolu-práce. Jde o sdílený pracovní prostor pro nezávislé profesionály a jiné distanční pracovníky, kteří zde nezávisle na sobě vykonávají svou běžnou práci.

Ačkoliv první sdílené pracovní prostory začaly vznikat v roce 1989, termín coworking byl poprvé použit v roce 2005, kdy byla otevřena první společná kancelář v San Franciscu.

V Česku vznikají tato centra od roku 2009 převážně ve větších městech (Praha, Brno, Ostrava).


 


Zdroj